(autorka: janubalinka)
Pohlazení z nebes
Když pod noční oblohou tak
sama stála ,na krásné chvíle
vzpomínala
ve tváři smutek měla na chvíli
jakoby oněměla...
V ten okamžik z nebeské výše
do jejich vlasů začal padat
třpytivý sníh.
Vločka za vločkou hladila její
tvář,cítila se tak šťastná
a svobodná
v tu chvíli se jí celý svět
krásnější hned zdál.
přála si aby ten sníh padal
dál a dál...