(autorka: Rezavá Plechovka)
Blázen mluvící sám k sobě
Zrnka písku v přesýpacích hodinách
sypce odměřují čas
sedí v polstrované místnosti
a poslouchá jejich vymyšlený tikot
jsem
snad v hrůzostrašných snech
nebo laudánem způsobených vidinách
neví o sobě
neví o životě
neví o světě
a tak...
vše se vlní
z rozpraskaných rtů
prahnoucích po vodě
vysává krev
nebo je rovnou otře o rukáv
sní
o veliké porci cukrové vaty
obnažených dívčích klínech
cholerických politických projevech
zkrvavených pavoučích nožičkách
a tak....
chvíli smích
chvíli pláč
utéct před tím
ale kam ?