(autorka: Kersty)

Ironie

Den za dnem, je to stejný tak
zvedni hlavu a nenech si ujet vlak.
Svůj život necháváš proplouvat,
nikdo Ti nesmí domlouvat.

Jsi bezcenný článek světa,
jsi nic jen přítěž,
nejsi nic..

V písních vidíš sebe,
nad sebou mas rudý nebe
a pod ním sebe..
Nevíš, nic nechápeš,
nikdy to nikam nedotáhneš.
Budeš jen další zbytečností,
ptám se proč? Ale nestalo se to skutečností..

Teď jen mlčí ti, co Ti nevěřili,
ti, kteří Ti celej život pokurvili,
Neumí si připustit,
že nedala si na jejich řeči dopustit.

A dnes jen se vzpomínkou na ně musím se smát,
že teď mé úspěchy ty svině musí žrát...

www.psanci.cz