(autorka: Something_Everywhere)
Třetí hodina ranní
Bylo půl 3 ráno
a já nemohla spát
Myšlenky mi to nedovolily
a slzy spánek odnesly,
o Tobě jsem si chtěla nechat zdát!
Záříš jako hvězda,
hlavně úsměv Tvůj
Oči jako řasy mořské panny
když zamrká Ti na pozdrav,
a můžu křičet stůj!
Jdeš mi naproti tou mojí cestou
jsi mi však stále dál
Chtěla bych Tě mít na dosah ruky
jako tenkrát v noci,
jak to osud nabádal.
Běž už pryč a nech mě spát!
Ty slzy jsou zbytečný
samotnou, nechala jsi mě stát!