Homérovi

(autor: Homér)

Homére ty pozére,
nerozčiluj se už prosím
nad unylostí davu na zastávce,
nelam si hlavu nad těmi zapšklouny,
co se ti marně snaží vysát dobrou náladu,
jdi se radši válet domů a číst si novej prostor,
přestaň dumat nad tím, co jim to tak chybí,
adoptuj si dítě na dálku, neboj, na cesty ti zůstane,
pro tebe dva týdny v práci, pro ně rok vzdělání,
nesmutni nad ztracenými přáteli, kteří už žijí jenom pro peníze,
ostříhej nehty svým ani né den trvajícím choutkám,
pak jí běž naproti přes celý náměstí
s rudou růží mezi zuby, skoč si pro normu
kamaráde, vydrž, už jenom tři dni
a budeš zas někde, kde jsi předtím nebyl
jsou v orlických horách orli?
homére negůgli, komp není to pravé pro tvou duši,
vypni se alespoň na chvíli, dík

Ty že mě nemiluješ? To je jako kdybych tvrdil, že v moři není voda.