(autor: Vladan)
Levice a pravice, aneb proč jsem volil Zemana
Protože úvaha volně navazuje na moje předchozí „Když pravá je levá a levá ještě levější“ a „Kapitalismus x socialismus x sociální stát“, považuji za nutné v prvním odstavci stručně shrnout myšlenky v nich uvedené (pokud chcete, nahlédněte na podrobnosti).
Pojmy „pravice“ a „levice“ byly historiky, politology a novináři „zatemněny“. Smíchává se pravicovost s konzervatismem a nacionalismem. Historicky sice platilo, že pravičák býval velmi často konzervativní a nacionalistický, ale ani jedna tato vlastnost není podstatná. To, co dělá pravicovost pravicovostí je vztah k míře přerozdělování státem a s tím související míře zásahů státu do života lidí. Pravice chce stát co nejmenší, s minimálním přerozdělováním (tedy minimální odvody firem a jednotlivců ve prospěch státu). Jen opakuji – neznamená to „slabý“ stát. Jasné je, že takové složky jako policie, armáda, soudy… nemůžou být nikdy soukromé. Stejně tak úředníci státní kontroly a dohledu. Na druhou stranu jednoznačně platí, že čím víc přerozdělování státu, tím menší efektivita, tím větší plýtvání a větší korupce.
Stát by se neměl vydávat za „dobrotivého“ monarchu, který musí rozhodovat za hloupé podané. Jak jinak si vysvětlit, když stát rozhodne, že je lepší lít do nafty biolíh vypěstovaný na poli místo obilí – i když na jeho „výrobu“ se spotřebuje víc nafty, než biolíh nahradí??? Proč stát (v tomto případě dokonce nadstát = EU) má právo rozhodnout za mě, že svícení žárovkami je špatné, a zakázat jejich výrobu – i když světlo zářivek je protivné, jsou drahé a mnohem méně ekologické než žárovky? Proč má stát rozhodovat o kvótách, kolik smím pěstovat keřů révy, kolik hektarů můžu mít cukrovky…
Můžeme vůbec mluvit o kapitalismu u nás, když největším zákazníkem a často i podnikatelem je stát! Příkladem jsou České dráhy. Mohou „konkurovat“ libovolně nízkým cenám, protože „ztrátu“ prostě zamázne státní rozpočet (a tedy i daně vybrané na konkurenci ČD). Jak se může Babiš vydávat za podnikatele, když jeho příjmy plynou ze státních dotací? Jak můžou naši zemědělci konkurovat zemědělcům ze „staré“ EU, když oni mají mnohem větší dotace státu?
Předešlé příklady jsou typické pro LEVICOVÝ stát přerozdělující a dotující podle svého moudrého uvážení (čti: podle uvážení zkorumpovatelných úředníků). Pravicový stát nepodniká, nepřerozděluje, nedotuje, pravicový stát zasahuje co nejméně, ale dohlíží při jasných mantinelech. Soudy, které se zmateně potácí mezi tisíci protichůdnými zákony – to není pravicové soudnictví!
Pravice staví na odpovědnosti jedince za sebe a za rodinu, ne na odpovědnosti státu a (neodpovědnosti) státních úředníků za každého jedince. Ale zase pozor – pravicový stát neznamená asociální. Podpora sociálně slabých je součástí pravicového státu.
Když se rozhlédnete po Evropě, tak nejpravicovější stát je Švýcarsko. Má nejmenší přerozdělování a odpovědnost (zákony, vybírání daní, hospodaření s penězi) jsou na kantonech a městech, nikoliv na státní vládě. Nepřekvapuje tudíž, že Švýcarsko má také nejnižší daně! Takže to, co dělá Švýcarsko úspěšné, není přímá demokracie (nic proti ní), ale pravicové řízení země!!
Nicméně způsobů, jak přerozdělovat HDP a zasahovat do hospodaření, je mnoho. My starší známe „reálný socialismus“, kdy levicová strana a vláda vlastnila a řídila úplně vše.
Jiný způsob přerozdělování realizoval Hitler. Nezrušil soukromé vlastnictví firem, ale nařizoval co mají vyrábět, kde a za kolik nakupovat suroviny, komu a za kolik prodávat. Z majitelů udělal pouhé ředitele.
Evropské země (+ další vyspělé země světa) pozvolna přešli do stavu, kdy stát přerozděluje více než polovinu HDP a díky obrovskému počtu zákonů a nařízení a díky masivním dotacím de-fakto zásadně ovlivňuje celé hospodářství. Ovšem nutno přiznat, že to byla demokratická „vůle lidu“, která vynesla do vlády politiky, kteří tento směr reprezentovali.
Vznik EU tuto snahu ještě povýšil a dal jí nový rozměr – na rozhodujících postech sedí nevolení „moudří“ úředníci.
A teď se konečně dostávám k odpovědi na otázku v nadpisu. Zeman je zástupce právě toho levicového směru, který chce velký stát = velké přerozdělování a velké zásahy státu. Schwarzenberg je zástupce levicové EU – v zásadě stejné přerozdělování a řízení, jen realizované z Bruselu. Z tohoto pohledu jsou oba typičtí levičáci a pro mě (pravičáka) jsou praš jako uhoď. Oba mají „špinavé“ ruce, jen o té Schwarzenbergově špíně se méně ví a mluví. A ono se není co divit – jakmile chcete velké přerozdělování, zcela jistě se na vás nalepí korytáři a korupčníci přilákaní státními penězovody.
Měl jsem dilema. Jít vůbec volit? A když ano, tak kterého levičáka? Jo, vybral jsem Zemana a měl jsem k tomu dva důvody.
Tím prvním bylo to, že pokud má naše země kvůli ekonomicky špatné politice zbankrotovat, tak ať to „zařídí“ naši vlastní politici. Moje děti budou mít možná šanci časem prosadit do čela pravici a zase mít se lepší. Bude-li ovšem předány „státní pravomoci“ do EU a o rozpočtu a bankovní politice rozhodovat úředník v Bruselu, žádné volby u nás nic nezmění.
Druhým důvodem byla většinou lidí zatracovaná opoziční smlouva. Ti starší si možná vzpomenou na dobu, kdy vznikala. Malé strany (obdoba dnešní TOP a WW) vyhrotily své vyděračské požadavky na maximum a navíc měly podporu prezidenta Havla. To, že se dvě (programově relativně vzdálené) strany – ČSSD a ODS dokázaly dohodnout na menšinové vládě, považuji za maximálně chvályhodný čin. Dnes vidíme pravý opak – politici opozičních i koaličních stran jsou nepřetržitě rozhádaní, podráží a uráží se… Zeman tehdy dokázal schopnost kompromisu a férového dodržování dohody. A nevěřte tomu, že opoziční smlouva má na svědomí korupci! Tuhle pomluvu rozšiřují uražení zástupci „pravdy a lásky“, které opoziční smlouva odstavila od koryta. Korupce u nás vychází ze dvou základů. Za prvé – kdo privatizoval státní podniky = jejich bývalé vedení, což byli prakticky stoprocentně komunisti a STBáci (prostě korytáři minulého režimu). A za druhé je to už výše jmenovaná příležitost = existence přerozdělovacích a dotačních penězovodů, na které se korytáři lepí.
A pak… když už nás má vést levičák, tak ať je s ním alespoň sranda.