(autor: Vain Hope)
Proč
Ptáš se mě proč a koukáš do země
Nevím,
snad nevěřím už ani ozvěně...
Něvěřím už ani sobě,
nevěřím nikomu,
a proč měl bych tobě?
Říkáš že už bude dobře,
že nám bude krásně.
Hovno...
Dál píšu tyhlety básně...
Řádky plné bolesti a vzteku..
Ne..
Ty se nedočkáš mýho breku...
Pro tebe je škoda ronit slzy,
osudu už zbíhají se,
na tebe sliny...