(autor: Homér)
Až budeš široká
Ještě není ten správný čas,
když Slunce vyjde na západě,
odliv pyžam,
ruka chrastí střepinami,
další žebrák povstal z jámy,
příliv snadnějšího,
prsa na pumpičku
za odlesk štěkla, že z ní taky jednou bude
šarpej pod šerpou,
láska za korunu
nepochopí pud šplhat,
svoboda za komfort,
že malý žhavík spálí celou louku
jak kdysi voněla její duše z květin
než sebrala odvahu k dotazu