(autor: valemart)

Díky, že jsi!

…díky za polibek
Vím, sednu k počítači, v hlavě se zrodí vlákno, prsty se rozběhnou
takový rituál okamžiků
Neměním nic ( přišel - odejde)

Na řadě prostor pro stať, úvod je za mnou
je zvláštní vyznání Osnově
Zase jsem se usmál (dost často v těhle vodách)
„Hej! Lásko! … pojď už domů.“

Pro mou pohodu, ten klid v duši, vždyť to znáš…
Jeden pak blbne o to míń
Když nepřijdeš do desíti
pomodlit, vyčůrat a jdu psát!

www.psanci.cz