(autorka: Yana)
Beznadějný koloběh
Když rok má čím dál tím
méně dní
když konečně umíme žít
přijde den poslední
Vybledlí víc než košile
kterou prali pořád dokola
výskot, ne vřískot
to smrtka zavolá
vyzve nás k tanci
raz, dva, tři
valčík na rozloučenou
pojď se mnou do kola
Bolí to už teď
nenacházím klid
abychom zemřeli
jen pro to musíme žít
Jen proto tady jsme
až zbělají nám naše kštice
osamoceni, dohoří svíce
až podobní chmýří pampelišek
tančících při muzice
čekáme na poryv větru
pak rozfouká nás po kraji
popel
chmýří
klid
pak naši synové
budou žít
žít a......