..sněhová(é)..

(autorka: Kleriska.KX)

Nalhalas vločkám jejich ledovej třpyt
do dlaní skryla sis všech sedm sluncí života
a tajemství nikoho a vlastně všech.
/tajemství o tom, že nám naše city nepatří.

Do kapsy potají schovalas mi úsměvy těch
co touží po trojím štěstí
ovlivněným naší vůní.
/od koberce až po strop, byly jsme samy a tiše.
*

A úsměvy vykukující z kapsy tehdy přešla jejich podstata..

Omámená chvíli
tou, kdy jsem Ti patřila
zapomínala jsem se víc, než kdy jindy ve třpytivym snění.
/a hlasy tehdy šeptaly, že sněhový vločky v létě nekvetou.
*

Jsi asi jediná, víš to?

Nestihla jsem Tě pochopit
a tak nějak mě děsí
že mě skoro vůbec nebolíš.
*