(autor: Homér)
Padák nebo závaží
Okolní nálada
vnitřek mi napadá,
věší červa za záda,
paráda se rozkládá
Jsi můj padák nebo závaží?
Jsi výbuch sopky na ledovci
či jen vánek zpod kamen,
co do kafe si lijí vdovci,
když praskaj kosti nad ránem
Či jen sytím fluidum
posledního plamene,
že bys chtěla sluj, dům,
pro nás není kamene
Vysílená mými hlody
či snad ještě naslouchá,
kolik ještě zmrzne vody,
než proměním se v padoucha
Až mě z lesů vyhodí,
půjdu mačkat čudlíky,
kremace je touha má,
pálit prošlé dudlíky
Nač propadat skepsi, splínu,
nač psát hnusné básničky,
kolektivní vinu hledat,
tam kde nejsou pokličky
O čem toto celé bylo,
neví ani autor sám,
že by nás to rozproudilo,
radši jdem spát k pochybám