(autorka: black.heart)
Matce
Z dvorků domů
vymizely děti
slyším v zámku klíče
a přeji si, aby to byla máma
jako tenkrát, když nesla domů
kaštany a kabát se jí třpytil
mrholením…
Stále mží
s vypětím sil dopisuji úkol
svět zdá se tak malý
jako naše domácnost
vonící teplým jídlem
čistým prádlem
a dobrotou
Brambory s tvarohem
chutnají jako mana
cítím se zvláštně
jako pokaždé
když se něco láme
končí
a je mi smutno
už nejsem dítě
Má duše není čistá
z mléčného těla
vylupují se boky
divám se na sebe
nahá
vidím něco, co
vidět nechci…
Přestáváš být jedinou
a na tvé místo dosazuji
jiné vzory
momenty duševního rozkolu
vkládají mezi nás trámy
a já navždy vím,
že přestáváš být jedinou
ženou…