(autor: gondy 23)
Na frontě
Špinaví a unavený v zákopu ležím,
když zaznějí děla proti fracouzům běžím.
U díry v blátě se sám sebe ptám
proč já jsem tady a ty jsi tam
Proč vlastně zabíjím ,nevím já sám .
Fronta zpátky láká domov pro vojáka.
Vy jste samy a já sám ,možná právě umírám.
Rychle mizí všechny síly ,děla duní a mě se
chce spát,nemám rád když se do mě střílý
tak naposledy pokouším kouším se vstát.