(autor: Homér)
Tulák co se proflák
Ztuhlejší než tuha,
zvlhlejší než mlha,
pominem jak duha,
když Slunce spáčem trhá,
nevědomost klid do mysli vrhá,
úsměvy pro zisk se mrhá,
i bez tebe tuláka,
do chodidla řízne srha
Teatrálně heraldicky,
mrkne na to apaticky,
ví, že v světě celém,
vše vyřeší se jitrocelem,
už ho pouští z těsné klícky,
i tohle bere flegmaticky,
v zimě nosí sandále,
místo šály korále