(autor: Kakuzu)
Smutné ráno nejen cherubínů
Ve všednosti dne
i ta nejsvětější bytost
v nelibost upadne
a my jenom
svoji projevujem lítost
nad břitkostí bytí
jenž nám není odepřeno
v uschlém kvítí
které se v oblacích vznáší
i když mohou
k zemi
cherubíni se nezřítí
nenávistí k osudu
nevzplanou
konečného soudu
nevyřknou
snad ještě ne
proto ráno
nás smutkem zahrne