(autor: Capik)
Mrtvý listopad
Rozpálenýma očima koukám ven z okna,
tam je smutek a tam je i ta zima.
Únava a nemoci se mě zmocňují,
když vidím ty listy plující.
Padají k zemi a přeci nespadnou,
vítr je nadzvedne a zas nespadnou.
Cizinci za oknem,
do louží se bortí.
Ty bez deštníku,
to maj ještě horší.
I přesto vše,
lidé tam venku.
Maj se líp,
i bez deštníků.
Když se tělo mračí,
i duše je.
To je můj pozdim,
to konec je.