(autorka: Kleriska.KX)
Ztratili jsme svět..
Když prošli jsme se po krajnici..
/Byla bílá, jako sníh..
..třpytila se..
..pychla.
A pak se honila sem a tam..
..mojí
i Tvojí hlavou../
Jsme si vrcholy svými navzájem
a Ty se denně ptáš
kdo rozprostřel nám hvězdnou oblohu
abychom se mohli procházet
po jejím dně a ještě níž..
//ona to ví, ale prý nás nechá hádat..
Kráčíme noční oblohou
..my
sami..
/
A to potrhaný nebe..
složený z teček
a nekonečně dlouhých čar
nám už nikdy nedá spát..
//Máme jeho krásu v očích
místo všeho pozemského času.
..pustili jsme dolů náš Svět,
co na dlaních Ti visel
a já už ho nechci hledat.
*