(autor: cm.)
Na křídlech nicoty
.
Ze křídel nicoty utržená snítka čaje
a ta dívka
stále neroztaje
jako ze zlého snu
poupě němé
plné trnů
a o ně si ruce pořežeme
slepí králové
trhů
na prodej jsou dnes naše srdce
se slevou
a stále čerstvá
pokud je nabídnete řece
snad nebudou utopená
na křídlech nicoty
potulných draků
zavřeni v sudech samoty
naděje vkládáme do přízraků
hodina je slza
a rok oceán
jedna báseň
má měsíční přesah
a se stovkou dalších
budu plachetní kapitán
nevidomých lodí
co kotví pod vodopády
těžkých dnů
na křídlech nicoty..
jen se rozpřáhnu
a proletím krajinu
.