(autorka: štiler)
Dum spiro, spero
Bolí to, víš?
Nemůžu spát
a cáry mlhy
ani kusy z mdlých paprsků luny
(nebo měsíce)
mě neuspí
Bolest utlumí tvoje přítomnost
v mé přítomnosti
Ač je nám oběma horko,
chceš být blíž
mé páteři.
Je ztuhlá a studená
Bolí to, víš?
Být kámen vevnitř i venku.
Živý mrtvému nevěří
a na svou vlastní navštívenku
mi připíšeš nevlastní vzkaz
Vždyť víš, že vím
a bolí mě vědět jen tak málo,
o tom všem.
Vždyť víš, že nevím,
co to říkáš
Které a Co a Kde a Kdo
a Kvůli Mě?
Rozverně mě léčíš,
dotekem, vztekem, už dávno nevím,
co křičím z touhy nezměrné