(autor: Vladan)
Psaní povídek, Bůh a filozofie
Když píšu, když vymýšlím příběhy, připadám si trochu jako Bůh. Vytvářím vlastní svět, rostliny, zvířata a lidi. Není to božské, vymýšlet charaktery a osudy postav? Tvořím hrdiny i zbabělce, romantiky i násilníky.
Častým námětem povídek bývá Bůh a stvoření (i tady na Psancích). Současná křesťanská představa Boha mi připadá strašně nepravděpodobná a nedokonalá, tak vymýšlím vlastní interpretace. Přiznávám, jsou stejně málo pravděpodobné jako ta oficiální… (promiň, taron :-) )
V mých příbězích vystupuje křesťanský Bůh v různých a často ne zrovna kladných rolích. Někdy je náš svět stvořen jako hrací plocha ve velké hře profesionálních hráčů, jindy jako jedna z farem, příště se Bůh naštve a zemi opustí či se dokonce ukáže, že ne Bůh lidi, ale člověk stvořil Boha.
V povídce Zpověď hříšnice využívám a rozvíjím myšlenku, že Maří Magdaléna byla Ježíšovou ženou a učednicí. I když to není moje originální myšlenka (kromě jiného je uvedená v zřejmě falešném evangeliu Maří Magdaleny), stejně potěší, když se objeví archeologický nález, který ten mnou „stvořený“ svět alespoň malounkou přiblíží realitě – a stane se tak možná pravděpodobnější, než výklad biblický… No, není to Boží?
http://www.novinky.cz/veda-skoly/279198-jezis-mel-manzelku-zrejm
e-mari-magdalenu-naznacuje-nalezeny-papyrus.html