(autor: kmotrov)
Okna dokořán
měli okna dokořán
a tak v sobě měli vyvětráno
jejich skříně zely prázdnotou
a tak měli kam ukládat své štěstí
nebyli pro nikoho blízcí
nebyli pro nikoho vzdálení
sčítali vlastní samoty
na účtence milování
opřeli se zády o modlitebny zítřků
nechali si hladit vlasy větrem
zamávali padajícímu listí
a šli se posadit do poslední řady