(autor: cm.)
z hloubky a lehkosti
.
Říkáš mi baf
ale já se nelekám
i když z mého srdce
láska k tobě přetéká..
po nocích se chceš skrývat
a ne trhat slunečnice
smím ti z tváří make-up smývat
má věrná společnice
a v okrasných zahradách
chceš si hrát
nedýchám na hradbách
pln otázek... nedát či dát?
přibrzďuješ
jako kometa při dopadu
a vše posypal popel z tvých slin
a já cítil zradu
..zase..
z rozumu ztrácím dech
a z dechu nerozum
chceš být sama sebou
a mé já se oddělilo od tebe
a lži jsou jako hvězdy
usídlily se ti ve vlasech
poslední otočení
a ztrácím sen
ztrácím dech...
.