(autor: Juno)
Svlíkání v šatně a následné foto (bez názvů)
Smutný smích
Rozčepýřený pohled
skrz plátek ledu -
Na patře v ústech vrní
hejno ptačí z ozvěn
ze stínů pohledů
v ságách
kde jsme se malounko zapomněli
až bylo pozdě
vrátit hvězdám lesk
i polární trn záře
až do otupění...
Až do němého vína
řek
lehkých nesmyslů
vpíjení
u návštěvy ledovce!
Veselý smích
Blaženě
po prstech
i po prsech
stéká
chaoticky touha nespoutaná
achjo vyplout
do kůže s kůží
ale jen dvojsmyslně
klín
s tisíci připomínek
a divokými irskými houslemi
- melodie páru
(nebo páry nad hrncem že?)
- prolog jako epilog -
******************
Praskla sklenka (s mramorovou bábovkou)
Sen z nedopatření
z životní cesty vykřesat
probuzení,
jednou to přijde
i kdyby...
----------------------
Polámané barvy
všecky šli k nám -
Neprobudíš se nikdy
černobíle,
to si slib,
ať soumrak nepotkáš
na řasách
kolíbat nedorozumění
nad střepy štěstí
zváleného...
- epilog jako epilog, ale báseň druhá -
*********************************
(Nevešlo se ve známost)
Zatmění smyslů -
půlnoc v očích
variabilních duhovek
posledního doteku
začátku bariér
(ležet a nevmítat
co víc si přát)
--------------------------
Slabost na konečcích prstů -
němá slova
děravá gesta
proti proudu
na vahách nechtěného okouzlení
až do rozplynutí...
Trháš řemeny
(chaos polámaného s/myšlení)
stěny
do krve