(autorka: Lössenie Eruzel)

VČERA

Vždyť ještě včera, celičká křehká,
sem se rozhlížela na březích nekonečna,
až na hranice, které mít nemá, narazila.

Vždyť ještě včera, lásku jsem vyznávala,
chvějící rety a sváteční cigareta, co viset
na svém dýmu chtěla, vůlí vše ovládala.

Vždyť ještě včera, jsem netušila, že noha
pravá už na cestu vykročila, zase už hledám
ač milovat nepřestávám, opouštět musím.

Vždyť ještě včera…tak kdy se to stalo?
Vždy plouživě tiše a než přijdu na to, usínám
vedle nepřítomného, neklidným spánkem.

… a ty mne ztrácíš…
... já ztrácím sebe...

www.psanci.cz