(autorka: Amálka z Montmartru)
Osud lumíků
Snad ještě má smysl vzpomínat
Jen tak, aby se neztratilo nic
Vždyť Mistr s Markétkou
se taky shledali
A znovu podepřeli své
Bortící se světy
Či jen jeden svět
jeden, jen jeden
je jeden.
A nevím je-li to strach
Z budoucna či jen z vědoucna
Nebo není-li to totéž
Když má vše více jmen
než je třeba
...
Kárejte mě za mé chyby
Není před tím úniku
Možná že však něco chybí
*
třeba osud lumíků