OSTROV

(autorka: Lössenie Eruzel)

Až přestanou fungovat všechny léky,
co ztišují emoce, odvrací zlobu, berou
sebevrahům žiletky z rukou a natahují
prsty v zaťaté pěsti, zůstaneme sami.

Poprvé sami se sebou, bez prostředníka,
ryze surové jádro citu, neobroušené,
rvoucí vnitřnosti. Ta vlna předlouho
spoutaného běsnění přelije se jak tsunami.

Čekám na ni, předčasně propuštěna,
brouzdám se v rákosu a vyhlížím vás.
Šaty zmáčené, s okem na dalekohledu,
tiše schována na ostrově od Kim Ki-duka.