(autor: Noksik)
Superhrdinové šedi
Uvězněni řetězem zvyku,
rytmem omšelých dní a tikotem nudy,
podléhají svým osobním šílenstvím.
Veteráni války s větrnými mlýny,
ničí celé světy špinavou šmohou,
na skle v okně z autobusu.
Pošlápani zbytkem svého pokolení,
kralují každý sám svému světu
žijí ve středu vesmíru,
zachraňují lidstva, objevují mimozemské kultury,
patentují vynálezy, dáví se penězi,
co nemají si vyčarují.
Obyvatelé páté dimenze,
vládnou všemu, co není a neexistovalo,
a toho je nejvíc.
Jsou tak nejmocnější mezi všemi,
jsou tím, čím nikdo nikdy ještě nebyl,
plní prázdnotu, jsou jediní šťastní.
O kolik krásnější je vše neznámé,
co nikdy nebylo a nebude,
než upachtěná modla života,
mokrá realita.