(autor: ŽblaBuňka)
Nejkrásnější žabka
Když jsem ještě jako mladý
za holkama lítal,
uviděl jsem pěknou žabku
až jsem z toho slintal.
A že byla tůze pěkná
nedal jsem ji šanci.
Nejdřív jsem ji obletoval,
pak ji vyzval k tanci.
Zanedlouho jsme se brali
v nedalekém zámku.
Pak jsem dlouho neotálel,
udělal z ní mamku.
Když jsme děcka vypiplali,
přišla vnoučata.
A my spolu vykročili.
z louže do bláta.
Vzpomněl jsem si jak jsme spolu
stáli u oltáře.
Chci ji za to políbiti
její krásné tváře.
Pane Bože co s to proved
uďál mi z ní babku.
Vždyť jsem si bral před nedávnem,
nejkrásnější žabku.