(autor: ŽblaBuňka)
Veselá hvězdička
Viděl jsem hvězdičku veselou,
žel vysoko na nebi stála.
Svým očkem mrkala na mě
a vábivě se na mě smála.
Stoup jsem si na špičky,
leč bylo to málo.
Vlezl jsem do větví,
ruku k ní natáh,
tu se to stalo.
Vypadla z nebeské báně,
jen ohnivá čára tam po ní zbyla.
Zapadla kamsi k lítosti moji,
mým zrakům se navždy skryla.