(autor: Chronoss)
Mezi snem a probuzením...
Jdu zelenou klenbou kvetoucích lip a platanů
pěšinou spánku, když sny se už zdají
krajinou slunce a rudých červánků
na trylcích ptáků, kteří tvé jméno znají
Slunce mě přivítá, v té krajině snění
vítr nese mě v náruči, to vracím se domů
úsměv tvůj, tvé hnědé oči zářící
něžně mi napoví
že zde svoji, již zůstanem na věky věků