(autor: Imber)
Mrazivá noc
Temná je noc,
zvláštní, tajemná,
až moc tichá,
letní a přesto mrazivá,
měsíc schovávající se za mraky,
vycítil že dnes v noci přicházejí přízraky,
štěkot psů pro zbloudice varováním,
že cesta jindy klidná,
proměnit se může o život strachováním.
Posbírali své kosti,
setřásli hlínu ze svých těl,
opustili své hrobky,
každý živý aby se na pozoru měl.
A kdo neví,
této noci vládne nemrtvý,
žil, zemřel,
měl být mrtvý,
ale není.
Ti co hříšným životem žili,
nebo nezvyklou cestou odešli,
sebevrazi,poravení,utonulí,
teď vracejí se do světa živých,
ti co pokoje nenašli.
Na hřbitovech,
hradech, zámcích,
kolem kostelů,
cítit je mrazivý dech,
na popravištích,
náměstích, fotografiích,
spatřit lze duchy,
bloudicí, cestu hledající
na onen svět.
Počkat potřeba do úsvitu,
na hlas zvonu,
nebo kokrhání,
posvěcené přeměty,
žívé před mrtvýmy ochrání.