(autorka: Makyna)
V hrobě hnít na Věčnost
Ano, i ty budeš v hrobě hnít,
červi - jediná přízeň, němá,
uslyšíš pouze sebe v duši klít;
,,Jakto že věčnost konec nemá?!!"
...a lidé plakat budou,ale jenom chvíli ,
i tebe pohltí čas!
...a rudé žílky v slzavých očích schová,
až po pár dnech pod zemí hluboký mráz...
Uložen ke spánku na ,,věčný klid,,
náhrobek po zbytek tvého času oděn,
uslyšíš hlasy príbuzných svých,
i svůj - chci být vysvobozen!!
Ano, i ty budeš v hrobě spát,
s otevřenou myslí,jež by mluvit chtěla,
o pohádkách často necháš si zdát,
kdy duše z mrtvého těla vyletěla..
Dám ti radu, sepiš dlouhý si list,
co po zbytek věků budeš rád číst!!
Ten do hrobu ať někdo ti hodí
a na nějaký čas,tě z ticha vysvobodí.
Teď doufáte, že mýlit se smím,
že věčnost bez konce je prostá lež,
řeknu vám jen - a doufám,že smím
Život je lest a Smrt též..