(autorka: Amálka z Montmartru)
Žízním
Zmírám žízní a po těle šílený mám třas
Jak v horečce se zmítám, umírám
Kéž nevídím ten žár co plaje zpod tvých řas
Kéž zblázním se a tobě sbohem dám
Ach vy rety napojte má ústa žínzivá
Pít budu, nepřestanu, do dna až
Nezáleží již jak má řeč vyznívá
Snad raděj mezi má žebra dýku vraž!
Tisíckrát slibuji si, že se umoudřím
Že té touze nesmyslné sbohem dám
Že své šílející srdce udolám
Však náhle opět bez cíle již sním
Nemysli již na mne! Přestanu snad též
Až však mou žízeň zhasíš... Pak si klidně běž.