(autorka: MACHAJDA)
SAMOTA
PŘÁNÍ A TUŽBY, řasenka rozpitá na tváři
TUŽBY A PŘÁNÍ, pár černých slz, co nechaly vzkaz v polštáři
mé srdíčko do ruky sis vzal, pohrál s ním, odhodil
a neptal se, co se mnou bude dál
na kytaru si zabrnkal, tu správnou strunu naladil
a očima ses mému smutku smál….
Samota dnes jako budík tiká
Samota jako zítra bude, jako byla včera
Samota můj majáček do tmy svítí, bliká
Samota je věrná mi, je jako moje dcera…
Chtěla bych postavou být z pohádky
a ani nepotřebuji tři přání
nechci být princeznou pyšnou ani smutnou,
jen štěstí držet chvíli ve své dlani…
zahnat něčím příjemným a krásným realitu nudnou
a večer usínat bez hádky….