Poezie noci

(autorka: princeznacarodejkaZ)

Vzpomínám na ty chvíle štěstí,
pokojem zavoněla jedlička,
do vázy máma dala snítku klestí
večer modlila se za nás babička.

Oříšky vázala jsem s bratrem na větvičky,
jablka voněla v míse v ten krásný čas,
do rána napadal sníh na cestičky
a kouzlo Vánoc tady bylo zas.

Přírodní ozdoby jedlička chtěla,
sedíme u stolu všichni v pokoře,
Vánoční nálada do domů přiletěla,
zvířata spočinula ve chlívku na dvoře.

Skromnost a láska dědinou táhne,
zvony už bijí na poplach,
každý čekáme zda štěstí na nás sáhne
z nových věcí máme strach.

V seníku pamlsky schovávám stěží,
krajina zdobená v horách už spí,
jen život každému po troškách měří
když do rukou osudy lidí uchopí.

Všude jsou lesklé střípky na stromech,
zlatý měsíc je plný Vánočního kouzla,
hvězdný prach válí se po domech
a poezie noci, do srdcí nám vklouzla.