(autor: DDD)
Moje malé soukromé jaro
Slyšíš?
to ze sna šeptají
nepokojné prameny
už nemůžou spát
a pak
za poledne
ulicí sbíhají
až dolů k řece
dívej
vlasaté slunce
zas o malinko mladší
a šťastnější než včera
tancuje v kalužích
v očích
schováváš si
jarní nebe
kráčíme bosí
krajinou
roztavených zrcadel