(autor: Náčelník Holá Ruka)
Člověk je divný stvoření
Člověk je divný stvoření.
Nechá si roztrhat srdce
a hned co mu sroste,
ho zase daruje.
A moje srdce
má plno jizev,
co se neuměj hojit.
Přesto sis ho vzala,
tu parodii na srdce,
kterou jsem ti nabídl.
Všude se s ním chlubíš,
všude ho sebou nosíš
a ono se hojí.
Člověk je divný stvoření,
ale jeho srdce
je divnější.