Proč?

(autorka: alexis)

Za dlouhých zimních večerů,
kdy první sníh padá k zemi,
šaty si z vloček ušiju,
a pevně svírám ruce k nebi.

Modlím se za lásku, štěstí a naději,
proč lidé víru ztrácejí,
proč přátelství již není,
v tom světě falešného snění?

V tom světě plném spěchu
kde každý chce všechno mít,
naleznu snad ještě něhu,
proč není rád, že může být?

Být volný jako pták,
neuvíznout ve zlaté kleci,
proč to píši? Jenom tak,
nechám život volné téci.

Nechat téci, jak řeka lásky,
však nedělám si žádné vrásky.
Vždy bylo, je a nějak bude,
Co ty na to, milý osude?