(autorka: Makyna)
Žijme v okamžicích
Žijme v okamžicích, i když čas je relativní,
žijme přítomností, i když ji přepírá minulost..
Žijme! Řekl....a porušil slib....
pak jaký je reflex? Jaká je realita?
Stačí pár minut, hodin dní..
Kdy my plaveme, i když se všichni topí v ní..
Plavu, plavala jsem tolikrát,
mýlíme se na každém kroku,
není dobré moc vzpomínat,
utápět se v podstatách roků..
Miluj život, tedy žij, nepřežívej,
snaha není na každém kroku..
Kroky ne vzad, ne vpřed,
prostě jdeme, jako jdou i jiní,
vše kolem bylo, bude, je..
Nikdy se nevzdá ten, jež miluje,
nikdy se nevzdám já, bojuji..
Ale Život má přesilu, má přeci čas,
to jež drží vše i okolo v nás,
to jež vidí i přehlíží všech světů hráz..
Jaká je šance, že člověk zvěční,
jaká je pravda, kterou pozná ten,
jež nebude nikdy světu navrácen?
Ví pouze oni, kam sahá až bdění,
v mrtvém svém těle
a tíze zapomnění..
Ví pouze oni a ti mlčí navždy,
by mohli jsme v naději dále žít,
zatajují pocit, až budem směle v hrobech hnít,
na cestě tam, kam chystáme se všichni jít...