(autor: Hafan Rafan)
Láska
Jsme tu jen dva,
vlastně tři,
ta ohavná hra,
já a Ty.
Dotýkáme se země,
držíme se silou,
dotýkáme se sebe,
nechci jinou.
Je to silné pouto,
láska má svá pravidla,
já snad umřu touhou,
má láska pravila.
Láska vlastně bolí,
láska je tu s námi,
lidi, my jsme hloupí,
můžeme za to sami.