(autor: Tajemný)
Zlomené srdce
Den se mění v noc a slunce má krátké vlásky, je tajuplná noc a čas lásky.
Měsíční světlo a půvab smělé krásky, okouzlila mne, však zbyly jen nářky.
Smutek zaplnil temnotu noci, naděje umírá a já podlehl její moci.
Dnes myslím na ni každičký večer, vzpomínám, umírám, tolik chvil jsem brečel.
Už mne nemiluje a to dal jsem jí své srdce, ona planné sliby o lásce, teď prázdnota a žal v němé pomlce.