(autor: Náčelník Holá Ruka)
Nádech
Otoč hlavu a nahlídni do duše,
hold je plná, takovej svět už je.
Plná souborů co nejdou vymazat,
a ven jim pomůže jen kat.
Srdce je taky plný sraček,
ale to má malej háček,
měnit už ho nebudem,
je to jako potloukat se snem.
Nevidíš na konec, ale víš že tam je,
a dělá se ti z toho leckdy zle,
marně hledáš odpověď,
ale před tebou je náhody zeď.
Snad nebojíš se toho co uvidíš?
Snad nebojíš se, že do tý zdi narazíš?
Otoč hlavu a nádech, rozhlídni se,
tvoje cesta nepovede po jedný trase!