Od dětství

(autor: Homér)

Hmmmmmmm...
savíčko na tričko,
možná se na něj přijde podívat i kouzelník
oblečen do pláště z noční oblohy,
oči černé červí díry,
dáš jim přečíst svou poslední báseň
v očekávání, že se z ní nepozvrací,
pozdě měnit obsahy mysli,
jak buraga za matchboxy
na schodišti paneláku,
z lavice krást hokejisty bohatejm dětem,
šroubovákem vylupovat odznáčky z čel zaparkovaných sousedů,
tátovi šlohnout dýmovnice,
prakem hladit okna opuštěného kravína,
jednou za dva týdny střídat barvu svého BMX,
sbírat do výkupu jablka od silnic
pro rakouské děti, čirý olovnatý mošt,
ze smeťáku vozit vratné flašky zpátky do města,
zatočit do papírku čekání na smrt,
našťouchat, zapálit, nasát
vyrábět si hezké vzpomínky

Prosím vás,
vyhoďte z oken PC & TV,
a pojďte mi říct, jak se máte na světě,
upřímně, s flaškou vína sejdeme se dole
s mojí holkou, je kontroverzní, bude vás bavit,
já se budu jen mlčky usmívat a věřit, že všechno
a všichni, ještě nepodlehlo chladnosti, postupující sterilitě

Povídejte mi,
jak nechcete být otroky hypoték,
jak se z vašich matek stávají blázni,
že svobodu polospánku cítíte nejvíc ve vlaku,
zamlada s dědou v tunelu,
jak jste našli svůj vzor v praženém oříšku z nádražního bufetu

Tak už mi doprčic řekněte,
jestli tohle za něco stojí nebo ne,
protože už si nepamatuju,
jak skončil Hamlet