(autor: Zdenek39)
KAUCE
Byla temná noc,já cítil se tak sám,
smutně mi bylo,já milou dívku si přál.
Potkal jsem ji,jak já se zdála opuštěná,
ve světle pouličních lamp,sama se procházela.
Jen jsem ji oslovil,ve tváři ruměnec měla,
na otázku moji nejistou s úsměvem odpověděla.
Pozval jsem ji na skleničku,s překvapaním souhlasila,
když k baru jsme zasedli,o rozvodu hovořila.
O půlnoci začala v baru hudba hrát,
bylo s ní příjemně,i když se chtělo spát.
Po chvílce povídání k tanci jsem ji vyzval,
uvolnila se,v jejím chování jsem to poznal.
Z blízka jsem mohl sledovat její ladný krok,
byla úchvatná,já ji vyprávěl spousty něžných slov.
Z úst slova vycházela sama,od srdce byla,
za polibky,které za mé měnila se nestyděla.
Náhle se tam objevil,on nepříčetný byl,
přistoupil k nám,na mě se zle osočil.
Jeho oči krví podlité,v ruce nůž blýskavý,
vznikla z toho hádka,místo doposud klidné zábavy.
Já se jen bránil,však rychléjší jsem byl,
on upadl,z rány v srdci pramen krve se lil.
Kdosi šerifa zavolal,do cely mě tu noc uvrhli,
nechtěl jsem,já viděl jak se smyčky houpaly.
Dovedli mě pod provaz,vteřiny jsem počítal,
na novou lásku,v té chvíli jen vzpomínal.
Už měl jsem smyčku na krku,přišli pro mě,
milion kauce od ní,byl mojí cestou ke svobodě.