Empatie

(autor: HloubkovyPlavec)

Koukám z okna ven
a vidím tu špatnou zem,
do které jsi zasel jen svou bolest.
Co myslíš? Jaká z toho může vzejít ratolest.

Topím se v hloubkách, ne, já si v nich plavu
a jen tebe mám krásně plnou hlavu.

Žertem se budu snažit tě poučit,
že není správné hrát si s čertem.

Vem v potaz, že tu nejsi sám,
tak proč se chováš jak velký pán.

Já zpracuji tvou zlobu
a v lepší podobě jí pošlu zpátky, domů,
do tvého duševního hrobu.

Poučíš se? Je mi fuk.
Soudit tě nebudu. Bůh suď.