(autor: equin)
Vůně zakázaných zahrad
Voníš.
A je to vůně zakázaných zahrad.
Vzpomínka na dětskou bezbrannost bez trpkosti.
Vzpomínka na okamžiky bezelstné rozkoše.
Na náhodu, co se musela stát.
Voníš.
Jako chvíle, co stále a stále přichází.
Ta se nezdrží, hned mizí.
Do dálek, kam nikdo nedohlédne.
Do zakázaných zahrad.
Voníš.
A báseň mohla být lepší.
Krása ale odvádí od pravdy.
Od pravdy ke vzpomínce.
Na zakázané zahrady.