(autorka: M-people)
Rozladěný klavír
Třemi prsty vyťukáváš
po zaprášených klapkách
všemi známou A mol.
A kdykoli ti to přišlo krásné,
dnes v tom tu harmonii postrádáš.
Tón? Dva? Jen němý souzvuk…
Občas zvedneš hlavu,
když myslíš, že se nedívám
Stáhneš obočí.
Sevřeš rty.
Zmáčkneš pedál…
Možná, aby jsi utlumil tu bolest…
Stejně tak, jak těžké je mé srdce,
tak i tvé prsty po klavíru nekloužou.
Zadrhávají se.
Nemají sílu?
Snad všichni lidé kolem lžou.
A pravidla a prstoklady jsi již dávno zapomněl.
Poslední akord,
snaha o souzvuk.
Jen disharmonie se ozývá…
Zaklapneš víko,
položíš křídlo,
pohladíš ta zlatá písmena
P E T R O F
Máš pravdu…neklapalo by nám to spolu.