(autor: James Libustka)
Polibek
Hledím ti do očí, po polibku toužím
stůj ještě chvíli, já překonám sebe
kvůli té chvíli tak dlouho se soužím
pro jeden polibek modré snesu Ti z nebe
Do hráze z bázně derou se praskliny
vír obrovské touhy tam uvnitř se vzbouzí
první proud mizí v náruči rokliny
jezero odvahy se zajetí vzpouzí
Zavřel jsem oči, tiskl ti ruce
v blízkosti tvé můj dech se chvěl
srdce mi bušilo rychle a prudce
ty svolilas a já tě políbit směl
Dlouho hráz sváděla marného boje
však nemohla odolat síle pokušení
v celý svět vytryskla extáze moje
lepšího pocitu na světě není
Naše rty vlhké se na chvíli spojily
navždy v mou mysl ten okamžik psal
polibek první spolu jsme prožili
poprvé v životě jsem miloval