(autor: Poustevník)
Neroznícený žhavý ret
Tahy perem linoucí se po papíře,
zrakem svým, okem svým,
ladné tvary, duše jemná vpíjí se do tváře.
Myšlenky své, vědomosti nabité...
- citem tajemným.
Bříškem prstu hladím její bok,
sudba vypovídá vášnivý krok.
Plamen žhnoucí vystupujíc z knih...
ach, ta touha po jejích rtech stydlivých...
Slečně Béňové... :-)